Články

Zvaný úvodník pro časopis Příroda o nepůvodních druzích ptáků, invazích a ochraně přírody

„Proč se ptáci a další živočišná i rostlinná čeládka městům nejen že nevyhýbají, ale někdy je dokonce i upřednostňují?“

„… samiččino případné „ne“ je občas vyjádřeno bez špetky taktu: samce jednoduše pokálí.“

„4 z 5 ptačích druhů žijí v tropech. Chceme-li vidět typického ptáka, budeme na krmítko koukat marně. Ale jak si vybrat z nepřeberné nabídky tropických zemí?“

Jedno z témat, jež hlavně začínající autoři při publikování nevnímají jako zásadní, se může stát neočekávaně problémem: nejkratší část většiny odborných článků – seznam autorů. Jaká jsou pravidla autorství?

„12 555 potištěných stran, 10 106 map, 6 756 fotografií, 1 030 barevných tabulí, 20 070 jednotlivých maleb, cca 99 000 literárních odkazů. Výsledek práce 256 autorů, 73 redaktorů, 34 ilustrátorů a 961 fotografů. A především výsledek odhodlání jednoho katalánského lékaře. Tedy dnes už bývalého lékaře. Josep del Hoyo si v roce 1980 splnil sen mnoha ptáčkařů: udělal si svůj „velký rok“...“

Kdybychom zbourali Národní divadlo a ze získaného materiálu postavili kravín, praktická užitečnost by se zvýšila dramaticky (z nuly to jde jen nahoru). Leckdo se však neubrání pocitu, že praktická užitečnost není vše, co pro hodnotný život potřebujeme.

Kukačka parazituje kdekoho, ale nejnápadnějším hnízdům - kosím a drozdím - se vyhýbá. Náš pokus tuto tradiční záhadu vysvětlit vyústil do největší studie hnízdního parazitismu vůbec (1211 experimentů). Výsledek se dočtete zde...

„Spolupráce mezi amatéry a profesionály je pro ornitologii zásadní. Možnosti a omezení amatérů vs. profesionálů jsou zcela jiné – to jen podtrhuje, že jde o dvě odlišné skupiny.“

„Ornitologa nepoznáme podle toho, že od sebe rozezná budníčka většího a menšího. Nepředpokládám, že by s tímto rouháním členové ČSO nadšeně souhlasili – vždyť co by to bylo za ornitologa, kdyby ptáky nepoznal po hlase a po vzhledu! Taková námitka vyvěrá z poněkud nešťastné definice slova ornitolog.“

„V českých luzích a hájích bují nejen buření, ale i debaty, jak říkat podivínům, kteří tráví i utrácejí čas pozorováním ptactva, vyvěšováním budek a nekonečnými debatami u piva, „kdo má delší“ (samozřejmě seznam pozorovaných druhů).“

... studium jejich původních populací u nás a vysazených populací u protinožců poskytuje řadu zajímavých pohledů na obecně ekologické a evoluční otázky

Letošní Pták roku, vyhlášený jako každoročně Českou společností ornitologickou, se v mnoha ohledech vymyká běžné představě o opeřencích: hnízdo si nestaví, o své potomstvo nepečuje, v létě je stále slyšet a jen vzácně vidět, a tak o něm v lidových legendách koluje více bludů než o jakémkoli jiném ptačím druhu.

Reakce na typický článek o kuku, kde bývá víc tradičních bludů než reality...

„Už z fundamentálního díla Ondřeje Sekory Uprchlík na ptačím stromě každý ví, že kukačka si hnízdo nestaví a doplácejí na to drobní hmyzožraví pěvci, kteří si staví otevřená hnízda. Parazitovaní hostitelé to ovšem jen tak nenechali – mezi kukačkou a jejími hostiteli se odehrává jedno z nejdramatičtějších přírodních představení.“

V přírodě můžeme být svědky řady pozoruhodných sportovních výkonů. ... Sokol, keporkak a další blednou ve srovnání s tím, co svede miniaturní mládě kukačky nedlouho po vylíhnutí.