Články


    Zobrazit tagy...

Nalezeno: ornitologie

Pár osobních vzpomínek na Karla HudceVeronica 2018, 32(1): 40–41

...Karla jsem si cenil i za jeho postoje k ochraně přírody. A také za popularizaci vědy, na kterou dodnes většina mých univerzitních kolegů pohlíží jako na zbytečnou aktivitu, na niž nemají čas. Z Karlova dopisu z 15. 2. 2014: „Já mám pocit, že rozhodující silou u lidí je minderwertigkeitskomplex, česky mindrák – a to nejen v postoji k popularizaci vědy.“

»
Města: největší evoluční laboratoř světa?Naše příroda 2017, 10(5): 39–45

„Vliv člověka na přírodu většinou malujeme v temných tónech. Jenže nic není černobílé – některým živáčkům, nejnápadněji mezi opeřenci, přítomnost člověka nevadí. A dokonce se najdou i druhy, které z lidských „destruktivních“ aktivit profitují a člověkem neovlivněné přírodě se vyhýbají.“

»
Zpívají opravdu městští ptáci déle? Sýkora koňadra není ptáci… a proč je dobré na to nezapomínatPtačí svět 2016, 23(3): 16–18

„Opeření měšťáci zpívají během roku déle než vesničani. Opravdu? A jak to víme? Takovou otázku bychom si měli položit vždy, když „se něco přece ví“. Ono se totiž „dobře ví“ kdeco. …“

»
Cesta do města: proč a jak se ptáci stěhují k lidemVesmír 2015, 94(7-8): 414–422

„Proč se ptáci a další živočišná i rostlinná čeládka městům nejen že nevyhýbají, ale někdy je dokonce i upřednostňují?“

»
Kniha knihVesmír 2013, 92(2): 96–101

„12 555 potištěných stran, 10 106 map, 6 756 fotografií, 1 030 barevných tabulí, 20 070 jednotlivých maleb, cca 99 000 literárních odkazů. Výsledek práce 256 autorů, 73 redaktorů, 34 ilustrátorů a 961 fotografů. A především výsledek odhodlání jednoho katalánského lékaře. Tedy dnes už bývalého lékaře. Josep del Hoyo si v roce 1980 splnil sen mnoha ptáčkařů: udělal si svůj „velký rok“...“

»
Proč kukačka neparazituje nejnápadnější ptáky?Živa 2012, 60(1): 36–39

Kukačka parazituje kdekoho, ale nejnápadnějším hnízdům - kosím a drozdím - se vyhýbá. Náš pokus tuto tradiční záhadu vysvětlit vyústil do největší studie hnízdního parazitismu vůbec (1211 experimentů). Výsledek se dočtete zde...

»
Ptáčkaři a ornitologové jsou dvě odlišné skupiny, které mají spolupracovatVesmír 2011, 90(7-8): 382

„Spolupráce mezi amatéry a profesionály je pro ornitologii zásadní. Možnosti a omezení amatérů vs. profesionálů jsou zcela jiné – to jen podtrhuje, že jde o dvě odlišné skupiny.“

»
Amatérská a profesionální ornitologie: ornitolog nemusí „poznat ptáky“Ptačí svět 2011, 18(1): 20–22

„Ornitologa nepoznáme podle toho, že od sebe rozezná budníčka většího a menšího. Nepředpokládám, že by s tímto rouháním členové ČSO nadšeně souhlasili – vždyť co by to bylo za ornitologa, kdyby ptáky nepoznal po hlase a po vzhledu! Taková námitka vyvěrá z poněkud nešťastné definice slova ornitolog.“

»
Birder & birdwatcher – ptáčkař, či ornitolog?Vesmír 2011, 90(4): 236–238

„V českých luzích a hájích bují nejen buření, ale i debaty, jak říkat podivínům, kteří tráví i utrácejí čas pozorováním ptactva, vyvěšováním budek a nekonečnými debatami u piva, „kdo má delší“ (samozřejmě seznam pozorovaných druhů).“

»
Papežík kontra biskoupek: před další katastrofou v českém ptačím názvoslovíZprávy ČSO 2004, 59: 38–40

„…svatá trojice ptačích rodů kněžík, prelátek a kardinál dráždí trpělivost religiózně založeného čtenářstva dost (ještě že nezařadili arcibiskoupka či vikáříčka)“ – zamyšlení nad bizarnostmi českého ptačího názvosloví.

»
Čím se spouští útočné chování u červenek?Vesmír 2004, 83(2): 70

„Na podzim samicím mohutně stoupá hladina testosteronu, začnou zpívat a celou zimu agresivně obhajují vlastní potravní teritoria proti ostatním samicím i samcům. Páry se tvoří od začátku ledna do půli června (nejvíce koncem února), a to třemi způsoby: …“

»
Proč se kosi rozvádějí? Je rozvodové chování samičí adaptací?Vesmír 2002, 81(6): 355

Jsou ptačí „rozvody“ adaptivní? Ptáci nepěstují „lásku na celý život“, navzdory dojemným, ale nepravdivým povídáním o bělostných labutích, jež žalem hynou po ztrátě toho „jediného pravého“...

»
webové stránky od r3d.cz