„Kdo nečetl Sobecký gen, není biolog.“

22. 9. 2026

„Kdo nečetl Sobecký gen, není biolog.“

Přesně tohle mi řekl jeden z mých učitelů, když jsem začínal s doktorátem. Dodnes si pamatuji ten šok – do té doby jsem se totiž (naivně) považoval za znalého biologa. Netušil jsem tehdy, jak zásadně mi jedna kniha změní způsob přemýšlení, práce i života. A nejen mně…

Okamžitě jsem si Sobecký gen objednal. Hned od první stránky mi bylo jasné, že tahle kniha bude mít zásadní význam. „Eye-opener“ v krystalicky čisté podobě. Byla to také první kniha, kterou jsem po dočtení neodložil stranou, ale rovnou ji začal číst znovu od začátku.

Byl jsem tak nadšený, že jsem přečetl i všechny ostatní Dawkinsovy knihy. Jeho druhou nejvýznamnější knihu, Slepého hodináře, jsem později přeložil do češtiny. Překlady dalších dvou, Příběhu předka a Rozplétání duhy, jsem lektoroval. Na řadu Dawkinsových knih jsem psal recenze, což mi pomáhalo jasněji formulovat jeho myšlenky a témata do přednášek pro své studenty.

Nejlepší škola ale měla ještě trochu jinou podobu: vyhledal jsem si všechny Dawkinsovy články a jeho debaty se Stephenem Jayem Gouldem, Mary Midgleyovou a dalšími. Tehdy žádné stahování PDF z webu, ale cesty do Prahy, do Národní knihovny, a xerox. Co dnes máte za pár vteřin, mi tehdy zabralo celé dny. Nelituji toho. Bez nadsázky můžu říct, že právě debaty mezi Dawkinsem a jeho oponenty mi změnily život. Zásadně proměnily způsob, jakým přemýšlím, píšu a argumentuji.

O mnoho let později jsem se dostal na stanfordský seznam nejcitovanějších vědců světa. A jsem si docela jistý, že bez oněch ostrých slov mého učitele – a následně brilantních Dawkinsových textů a přednášek – by se to nestalo.

Měl jsem též to štěstí, že jsem se s Richardem několikrát setkal osobně. Jsem mu nesmírně vděčný nejen za jeho knihy, ale i za jeho velmi lidský přístup k vědě, světu i argumentaci.

O to větší radost mám, že Sobecký gen, jedna z nejvýznamnějších evolučněbiologických knih 20. století, právě vychází znovu česky, v nakladatelství Dokořán. Kniha, která zásadně ovlivnila nejen evoluční biologii, ale i širší pohled na člověka a živý svět, si to zaslouží. Dawkins se díky ní a své další práci pravidelně objevuje na předních pozicích žebříčků největších myslitelů a nejvlivnějších vědců, často i na prvním místě.

Nové vydání vychází v původním překladu Vojty Kopského, který jsem měl v roce 1998 tu čest lektorovat.

A důvod nového vydání? Ten je samozřejmě jasný každému, kdo má alespoň základní přehled o zásadní vědecké literatuře: od prvního vydání totiž uplynulo přesně 50 let.

Když zvážíme dopad Sobeckého genu na vědu i společnost, nebude velkou nadsázkou zabonmotovat: „Dawkins je Darwin 20. století.“ A zatím i toho 21. Ostatně v roce 2017 byl Sobecký gen v anketě britské Královské společnosti zvolen jako „nejvlivnější vědecká kniha v historii“ (Darwinova klasika O vzniku druhů skončila v anketě třetí).

Inu, „Kdo nečetl Sobecký gen, nemá dokončeno základní vzdělání.“ 😉