Koronavirus jako příležitost

13. 4. 2020

Žijeme si ve vatičce (kdo cestuje do zemí třetího světa, ví přesně, v jak extrémní vatičce). Stačí pak malá změna a hned mluvíme o krizi, kolapsech a jiných hrůzách.

Jenže pokud má svět nějakou neměnnou (sic) vlastnost, kterou (sic) nezměníme, je to jeho proměnlivost, nestálost, permanentní změna.

Není pak užitečnější to přijmout a brát jakoukoli změnu jako příležitost? 

Děkuji Science Café za zájem a příležitost říct něco snad užitečného.

Reflexe (2026)
Bez korona-omezení by v mém světě asi nevznikla celá řada věcí, za které jsem moc rád: získal jsem čas (a sicflajš) na dlouho odkládané čištění disku (viz zde), včetně zpracování spousty archivních fotek ze šuplíku (viz zde) a z už otištěných článků jsem sestavil birdersko-cestovatelský seriál pro Facebook (viz zde). Tady začalo vznikat něco úplně nového, aniž bych to tehdy ještě vůbec tušil... A nebýt toho, že v tu stejnou dobu zanikl shodou okolností můj oblíbený časopis, kam bych jinak psal dodnes (viz zde), asi by nikdy nevznikla věc, na kterou jsem za celý svůj život hrdý pracovně víc než na všechny ostatní dosažené mety (viz např. zde): umetla se tak cestička ke tvorbě knihy, která nemá precedens u nás a téměř ani celosvětově (viz zde). Takže díky koronaviru za všechno tohle! 😉