Články

„Nejvíce zapomenutá země Jižní Ameriky, přírodně ale zcela výjimečně požehnaná.“

„… vnímání souvislostí, vědomí nutnosti rozšiřovat si obzory, pochopení významu osobní zkušenosti. ‚Aby člověk mohl o ohrožených lesích psát, aby se mohl vyjadřovat k potřebě jejich ochrany, musí je sám poznat.‘“

„Jaká je ta nejpodstatnější a nejužitečnější věc, kterou lze o opeřencích i přírodě obecně říct? Jak bychom se vlastně měli na přírodu dívat?“

„Zbarvení této vlaštovky obecné není tisková chyba. Pokud to ale vůbec vlaštovka obecná je…“

10. díl seriálu o „našich“ druzích ptáků, které se nedobrovolně ocitly na podivných koncích světa. Invazní není jen křídlatka, ale i řada běžných opeřenců, kteří se stali hříčkou introdukčních běsnění režírovaných člověkem.

„Scéna první: supíme do prudkého krpálu. Od rozbahněné sumaterské stezky, pijavek vlajících kolem kotníků a potu crčícího do očí moji pozornost doslova v okamžiku ukradne had ležící přes stezku. Po marném pokusu o skok do dáli koukám pozorněji – žádný had ...“

Společný článek se zpěvákem, ilustrátorem a vážkařem Danem Bártou - s kým jiným psát text s takovým názvem? 😉

Během posledních let vychází každoročně víc odborných studií o městských ptácích než za celé 20. století dohromady! Ptačí obyvatelé měst se až nedávno stali mimořádně atraktivními pro vědce

1. díl seriálu o „našich“ druzích ptáků, které se nedobrovolně ocitly na podivných koncích světa. Invazní není jen křídlatka, ale i řada běžných opeřenců, kteří se stali hříčkou introdukčních běsnění režírovaných člověkem.

„Čím to, že ptačí vejce uchvátila pozornost ornitologů profesionálních i amatérských, inspirovala je k tomu, aby trávili ohromné množství času v terénu jejich sběrem a nekonečné hodiny v muzeích jejich tříděním, a to navzdory riziku, že se zadluží, odcizí svým přátelům i rodině, a někteří dokonce přijdou o život?“

„K neznámým břehům Brazilie. Kolik „toužení dálečného“ ta tenká knížka rozpálila v celých generacích českých čtenářů! Zoolog a cestovatel Jiří Baum jí sepsal pro mládež. Padla mi do spárů právě v tom správném věku. A pak skoro dvě dekády čekání…“

„Opeření měšťáci zpívají během roku déle než vesničani. Opravdu? A jak to víme? Takovou otázku bychom si měli položit vždy, když „se něco přece ví“. Ono se totiž „dobře ví“ kdeco. …“

Proč tropičtí pěvci – na rozdíl od svých příbuzných v mírném pásu – kladou méně vajec? A proč jsou v péči o svá mláďata ledabylejší?

„Proč se ptáci a další živočišná i rostlinná čeládka městům nejen že nevyhýbají, ale někdy je dokonce i upřednostňují?“

„Snad každý zájemce o ptactvo se někdy zasnil nad tropickými opeřenci. Ta pestrost, hojnost, víření kolibříku… Hnát se „pouští i pralesem“… Ale jak si náročný tropický birding užít?“

„Byla by nesmírná škoda, kdyby se bujné tropické lesy přeměnily ve sterilní mrzáky ve vzorném řádkovém zákrytu“ – jako se tomu stalo u nás… ☹