„Alarmující je jen způsob, jakým vznikl mediální povyk kolem údajného „vymírání“ kosů kvůli nákaze virem usutu. Jediným dopadem mediálního humbuku je odvedení pozornosti od druhů skutečně ohrožených.“
»„Opuštěné“ ptáče: zachraňovat či nezachraňovat?Naše příroda 2021, 14(2): 8–17„Ventilovat své pečovatelské pudy nám přirozeně přináší dobrý pocit. Úplně jiná otázka je, zda to přináší něco dobrého těm, kdo se stali terčem naší nevyžádané pomoci.“
»Medializace kontra poznání a ochrana přírodyEkolist 27. 12. 2019„…ředitel přední české ochranářské organizace ztrácí kredit a poškozuje pověst ČSOP. Pokud je smyslem aktivit ČSOP ignorovat zavedená pravidla, balamutit veřejnost ukvapenými závěry a jen ji mediálně masírovat za účelem vlastního profitu příkazem „…a přihlášku vyplňte zde“, pak je vše v nejlepším pořádku.“
»Žádné senzační vymírání kosa černého se nekonáEkolist 9. 12. 2019„Snaha porozumět příčinám změn početnosti druhů a přenést poznatky do ochranářské praxe přijde vniveč, pokud výzkumníci, ať už profesionálové (vědci) či amatéři (občanská věda) nehrají podle předepsaných a zavedených pravidel vědeckého výzkumu. Článek Petra Stýbla bohužel naznačuje, že program Živá zahrada sice může plnit proklamovanou roli osvětovou, ale roli poznávací neplní téměř jistě.“
»Opeření vystěhovalci: kos černýNaše příroda 2019, 12(4): 36–459. díl seriálu o „našich“ druzích ptáků, které se nedobrovolně ocitly na podivných koncích světa. Invazní není jen křídlatka, ale i řada běžných opeřenců, kteří se stali hříčkou introdukčních běsnění režírovaných člověkem.
»Podoba čistě nenáhodná: jak ptáci švindlují svým vzhledem?Ptačí svět 2019, 26(2): 18–22„Scéna první: supíme do prudkého krpálu. Od rozbahněné sumaterské stezky, pijavek vlajících kolem kotníků a potu crčícího do očí moji pozornost doslova v okamžiku ukradne had ležící přes stezku. Po marném pokusu o skok do dáli koukám pozorněji – žádný had ...“
»Kniha betonových džunglí: ptáčkaření pod městským svícnemPtačí svět 2018, 25(4): 29–32Během posledních let vychází každoročně víc odborných studií o městských ptácích než za celé 20. století dohromady! Ptačí obyvatelé měst se až nedávno stali mimořádně atraktivními pro vědce
»Stejně, stejně, a přece jinakVesmír 2017, 96(11): 616–617Hrozí ptákům ve městě větší riziko, že jim predátoři vyžerou hnízda?
»Proč kukačka neparazituje nejnápadnější ptáky?Živa 2012, 60(1): 36–39Kukačka parazituje kdekoho, ale nejnápadnějším hnízdům - kosím a drozdím - se vyhýbá. Náš pokus tuto tradiční záhadu vysvětlit vyústil do největší studie hnízdního parazitismu vůbec (1211 experimentů). Výsledek se dočtete zde...
»Globální experiment s ptačí ekologií: co se stane, když se evropský pták ocitne na Novém Zélandu?Živa 2010, 58(5): 227–229„...studium jejich původních populací u nás a vysazených populací u protinožců poskytuje řadu zajímavých pohledů na obecně ekologické a evoluční otázky.“
»Proč se kosi rozvádějí? Je rozvodové chování samičí adaptací?Vesmír 2002, 81(6): 355Jsou ptačí „rozvody“ adaptivní? Ptáci nepěstují „lásku na celý život“, navzdory dojemným, ale nepravdivým povídáním o bělostných labutích, jež žalem hynou po ztrátě toho „jediného pravého“...
»