Pivní výzkum žije 🍻 😎

26. 9. 2019

V roce 2008 mi vyšel článek, kde jsem reportoval, že čím více badatel pije piva, tím méně publikuje článků, tím méně je citován a tím menší má průměrnou citovanost na článek (měřítko kvality článku).

Zájem předčil všechna očekávání: „pivní výzkum“ se stal asi nejdiskutovanějším ekologickým článkem roku 2008 celosvětově. Dodnes mi na něj občas chodí reakce. Tím pádem je možná i nejznámějším českým ekologickým článkem vůbec. Určitě ale platí, že pokud vás na večírku na konferenci v Brně, Dílí nebo Rio de Janeiru kolega pošťouchne „To pivo ti ale vědecky nepomůže!“, můžu ze to já 😉

O čtenosti pivního článku svědčí i následující perlička. Nikdy předtím ani potom jsem už nic podobného neviděl, u žádného jiného odborného článku. Pivní článek se stal nejčtenějším článkem v žebříčku časopisu Oikos ihned po on-line publikaci! Už jen to by bylo dost mimořádné - normálně se totiž na vrchol žebříčku články prokousávají celé roky. Ale to byl jen začátek: když za dva měsíce vyšla finální (stránkovaná) verze, ihned (!) skočila na 3. místo v žebříčku. Ano: ten stejný článek byl zároveň 1. i 3. nejčtenějším. Během pár týdnů tak předběhl do té doby nejčtenější článek M. D. Morana („Arguments for rejecting the sequential Bonferroni in ecological studies“), který se na první příčku dostával 5 let! A předběhl ho hned dvakrát. Pivo mělo tehdy čtenost o dva řády vyšší než velmi zásadní a dodnes hojně citovaný článek. Ten od M. D. Morana má dnes (aktualizace k říjnu 2026) podle Google Scholar 1 831 citací, pivo celých 24. Jenže kolik lidí zná ten první, a kolik ten druhý? 😉

Nutno dodat, že pivní článek se sice stal součástí globálního vědeckého koloritu, ale je jedním z mých v odborné literatuře nejméně citovaných článků. Na stanfordský seznam nejcitovanějších vědců světa jsem se opravdu nedostal kvůli pivu 😉.

O pivním výzkumu kolují různé legendy a báchorky. Jak to bylo opravdu? Data jsem začal sbírat na popud Anderse Pappe Møllera už v r. 2002. APM je jedním z nejcitovanějích vědců na světě; v mých oborech (ornitologie a behaviorální ekologie) je vůbec nejcitovanějším. Zeptal jsem se ho návštěvě u něj v Paříži „Jak je možné, že máte každý rok tolik článků jako všichni čeští ornitologové na databázi Web of Science historicky dohromady?“ (Tehdy měli čeští ornitologové v zahraničních IF časopisech celkem cca 40 článků za celkem 20 let). Obratem odpověděl: „Jste nejlepší na světě v pití piva. No a když musíte pít tolik piva, tak už vám nezbývá čas na nic jiného.“ (jak dokládá zápis z deníku z 12. 4. 2002; z něj je i jasné, že jsem neměl ambice stát se vědeckou hvězdou, natož se ocitnout na seznamu vedle někoho kalibru APM). První veřejné představení pivního výzkumu pak bylo v r. 2004.

Původní článek:

Grim T. 2008: A possible role of social activity to explain differences in publication output among ecologists. Oikos 117(4): 484–487.

Odezva v médiích:

The New York Times, The Wall Street Journal, Die Zeit, Telegraph, Faculty of 1000, Nature Blogs, New Scientist, The Scientist, Null Hypothesis – The Journal of Unlikely Science, The Prague Post, Respekt, Česká televize, Lidovky, Právo, VTM Science, Žurnál UP atd.

Podrobněji pivní článek a vědu vůbec rozebíráme ve dvou podcastech v pořadu Vědátoři na pivu v r. 2021 a 2026.

Článek byl také nominován na tzv. Ig Nobelovu cenu (Ig Nobel prize). Ta se uděluje vědeckým článkům, které „pobaví, ale zároveň přimějí k zamyšlení“. O tom více v rozhovorech, např. v časopisech Živa či NEWSLETTER.

Kuriozita: na webu PEERS je k dispozici původní text článku z Oikosu přeložený v r. 2019 do francouzštiny.

Na zdraví! 🍻 😎