„V médiích se [nad Flegrovou teorií] odehrává stará známá situace – laik tleská, odborník se nestačí divit: dle zahraničního kolegy ‚there is no research in this, just dreaming‘.“
»Evoluční biologie se vyvíjí i bez teorie „zamrzlé evoluce“Vesmír on-line 11. 6. 2007„M. Špinka nevyvrací naše kritické poznámky, ale snaží se nás zaškatulkovat jako zamrzlé omezence bránící status quo. Činí autorovi medvědí službu. Kritika je nezbytnou součástí vědy; obrana proti kritice je známkou demagogie.“
»Potřebujeme skutečně nový model evoluce?Vesmír 2007, 86(5): 320–322„Samotná ‚fakta’, na nichž Flegrova teorie stojí, jsou přinejmenším kontroverzní… Občas jsou spekulativní hypotézy vydávány téměř za prokázaný fakt.“
»Příběh předkaVesmír 2007, 86(2): 122–123„Dawkins svou novou knihou ukázal, že není jen Darwinovým buldokem, jenž štěká, kouše a rdousí militantní náboženské aktivisty (kteří by nemohli věřit v Boha, kdyby si připustili, že evoluce je) a kreacionisty obdařené nepředstavitelně omezenou představivostí.“
»Opeřený průšvih. Víme vůbec něco o ptačí ekologii obecně?Vesmír 2006, 85(8): 462–472Proč naprostá většina ptáků žije úplně jinak než bychom čekali podle těch „našich“? Rychlokurz ptačí ekologie v globálním měřítku.
»Kde jsou ochranářské priority? Medializace kontra ochrana přírodyVesmír 2006, 85(3): 140–147„Jsou všeobecné „ochranářské pravdy“ v souladu s dostupnými daty? Odráží mediální obraz ochrany přírody skutečné ochranářské priority? Jistěže je třeba chránit lesy a kácení může škodit, ale jsou tohle opravdu nejzávažnější problémy?“ Nejsou…
»Primack & Corlett: Tropical rain forestsŽiva 2006, 54(1): XIII„…Realita se ovšem jen stěží může lišit více od tohoto kýčovitého barvotisku. V typickém nížinném „deštňáku“ je tma, ticho a barevná monotónnost je až ubíjející. Nikde nic nehýří, nevíří, ani nezáří barvami, zahlédnout nějakého živého tvora (kromě vegetace) je záležitost téměř sváteční.“
»Kontraproduktivní dichotomieVesmír on-line 14. 11. 2005„Překvapuje mě řada názorů, které prezentuje prof. Burda ve své recenzi Veselovského Etologie. Některá tvrzení v zmíněné recenzi mohou mást studenty i laiky a zbytečně staví hráz mezi etologii a behaviorální ekologii.“
»Carl Zimmer: Vládce parazitŽiva 2005, 53(5): XLII„Svět není, jak vypadá. „Velkým bratrem“, který tahá za nitky ekologických sítí vztahů, nejsou ani predátoři, ani jejich kořist, ale především paraziti. Jejich úlohu nelze přecenit. Drtivá většina všech organismů (snad přes 80%!) jsou totiž paraziti – životní formy, které získávají živiny či úkryt v tělech jiných organismů, které ale přímo nezabíjejí.“
»Mláďata kukačky malajské žadoní pomocí křídelVesmír 2005, 84(9): 512„Evoluce si najde cestu téměř z každé podivně křivolaké ekologické uličky – abychom se najedli a napili, máváme v hospůdkách páté cenové skupiny na vrchního rukama, kukačky na své pěstouny zase křídly.“
»Pantanal – na otevřené scéněŽiva 2005, 53(2): 93–96„Na hranicích tří jihoamerických zemí, hluboko v srdci kontinentu leží jedno z nejzajímavějších a faunisticky nejbohatších míst Nového světa. Unikátní oblast o rozloze více než 240 000 km2 zasahuje do východní Bolívie, severní Paraguaye a největší částí, více než polovinou, leží v západní Brazílii.“
»O vzestupu a pádu lidského roduLidovky 19. 3. 2005, s. 15Americký přírodovědec Jared Diamond se ptá na příčiny jedinečnosti lidského druhu a důvody jeho evolučního úspěchu. Jeho odpovědi patří mezi zásadní příspěvky do diskuse.
»Proč zabíjíme své bližní?Lidovky 15. 1. 2005, s. 15„Individuální vrah sleduje jen své osobní zájmy; je společností potrestán. Genocidní vrah je řádným občanem pracujícím na společenskou objednávku; je společností odměňován. Biblická kniha Jozue uvádí desítky příkladů společenské adorace genocidních vrahů a jejich ekonomických zisků...“
»Papežík kontra biskoupek: před další katastrofou v českém ptačím názvoslovíZprávy ČSO 2004, 59: 38–40„…svatá trojice ptačích rodů kněžík, prelátek a kardinál dráždí trpělivost religiózně založeného čtenářstva dost (ještě že nezařadili arcibiskoupka či vikáříčka)“ – zamyšlení nad bizarnostmi českého ptačího názvosloví.
»Solné pouště Bolívie. Na Marsu, nebo na Zemi?Vesmír 2004, 83(11): 620–627„Surrealistická, fantasmagorická, halucinogenní, nadpozemská – takovými přívlastky bývá označována krajina solných pouští na pomezí Bolívie, Chile a Argentiny. Největší solná poušť na světě…“
»Bolívijské překvapeníVesmír 2004, 83(10): 542Megararitní pozorování lelka bělokřídlého v severní Bolívii - druhu, který byl až do 80. let minulého století považován za vyhynulého.
»