Články

... Celkový počet sledovaných hnízd na třech výzkumných lokalitách pak bere dech: 20 378 v Arizoně, 4284 ve Venezuele a 4318 na Borneu...

„Kdybych měl navrhnout ptáčkařské nebe, tedy takové, které by uvádělo v nadšení všechny milovníky opeřenců, vymyslel bych místo podobné jednomu skoro zapomenutému koutu Malajského poloostrova. Vymyslel bych si Bukit Fraser…“

Proč tropičtí pěvci – na rozdíl od svých příbuzných v mírném pásu – kladou méně vajec? A proč jsou v péči o svá mláďata ledabylejší?

Debata s Jiřím Hrubým (dvorním překladatelem knih Roberta Fulghuma do češtiny) o fotografování v přírodě.

„Proč se ptáci a další živočišná i rostlinná čeládka městům nejen že nevyhýbají, ale někdy je dokonce i upřednostňují?“

„Snad každý zájemce o ptactvo se někdy zasnil nad tropickými opeřenci. Ta pestrost, hojnost, víření kolibříku… Hnát se „pouští i pralesem“… Ale jak si náročný tropický birding užít?“

„… samiččino případné „ne“ je občas vyjádřeno bez špetky taktu: samce jednoduše pokálí.“

„4 z 5 ptačích druhů žijí v tropech. Chceme-li vidět typického ptáka, budeme na krmítko koukat marně. Ale jak si vybrat z nepřeberné nabídky tropických zemí?“

„12 555 potištěných stran, 10 106 map, 6 756 fotografií, 1 030 barevných tabulí, 20 070 jednotlivých maleb, cca 99 000 literárních odkazů. Výsledek práce 256 autorů, 73 redaktorů, 34 ilustrátorů a 961 fotografů. A především výsledek odhodlání jednoho katalánského lékaře. Tedy dnes už bývalého lékaře. Josep del Hoyo si v roce 1980 splnil sen mnoha ptáčkařů: udělal si svůj „velký rok“...“

„Ornitologa nepoznáme podle toho, že od sebe rozezná budníčka většího a menšího. Nepředpokládám, že by s tímto rouháním členové ČSO nadšeně souhlasili – vždyť co by to bylo za ornitologa, kdyby ptáky nepoznal po hlase a po vzhledu! Taková námitka vyvěrá z poněkud nešťastné definice slova ornitolog.“

„V českých luzích a hájích bují nejen buření, ale i debaty, jak říkat podivínům, kteří tráví i utrácejí čas pozorováním ptactva, vyvěšováním budek a nekonečnými debatami u piva, „kdo má delší“ (samozřejmě seznam pozorovaných druhů).“

„S tímto atlasem v batůžku se můžete směle zanořit do kolumbijských lesů na severu, abyste se po letech vynořili v Ohňové zemi s poznáním, že ona neuvěřitelná diverzita tvarů, velikostí a barev opeřenstva skutečně existuje.“

„…Autorovi se podařilo ideálně spojit populárně-vědecké pojednání s čtivou beletrií – text nabitý odbornými informacemi se prolíná s osobními zážitky a postřehy z historie navštívených zemí. Vydat se s J. Moravcem na Procházku amazonským pralesem je po všech stránkách krásný zážitek.“

„Hoškova Saola je aktuální a čtivě napsaná populárně-vědecká knížka a snadno snese srovnání s těmi nejzdařilejšími zahraničními tituly tohoto žánru.“

„Pokud se po přečtení titulku chystáte informovat redakci o do nebe volající chybě, čtěte dál. Pantanal, největší světový mokřad, nenajdeme samozřejmě v Argentině, ale na hranici mezi Brazílií, Bolívií a Paraguayí.“

„Jsou všeobecné „ochranářské pravdy“ v souladu s dostupnými daty? Odráží mediální obraz ochrany přírody skutečné ochranářské priority? Jistěže je třeba chránit lesy a kácení může škodit, ale jsou tohle opravdu nejzávažnější problémy?“ Nejsou…