„Tučňáci uzdičkoví jen stěží odpovídají představě obratných a silově vybavených horolezců. Díky své vytrvalosti a tvrdohlavosti přesto dokážou zdolat svahy, na které zdánlivě nejsou stavění…“
»Na konec černého kontinentuPtačí svět 2018, 25(3): 26–28„Ťuhýk obecný, další ťuhýk, vlaštovka obecná, zase ťuhýk, mandelík hajní, zase ťuhýk, dudek chocholatý, ťuhýk – tentokrát pro změnu menší, lejsek šedý, stopadesátý ťuhýk (obecný)…“ Kde to jsme?
»Opeření vystěhovalci: pěvuška modráNaše příroda 2018, 11(3): 58–683. díl seriálu o „našich“ druzích ptáků, které se nedobrovolně ocitly na podivných koncích světa. Invazní není jen křídlatka, ale i řada běžných opeřenců, kteří se stali hříčkou introdukčních běsnění režírovaných člověkem.
»Pár osobních vzpomínek na Karla HudceVeronica 2018, 32(1): 40–41...Karla jsem si cenil i za jeho postoje k ochraně přírody. A také za popularizaci vědy; z Karlova dopisu: „Já mám pocit, že rozhodující silou u lidí je minderwertigkeitskomplex, česky mindrák – a to nejen v postoji k popularizaci vědy.“
»Opeření vystěhovalci: drozd zpěvnýNaše příroda 2018, 11(2): 28–352. díl seriálu o „našich“ druzích ptáků, které se nedobrovolně ocitly na podivných koncích světa. Invazní není jen křídlatka, ale i řada běžných opeřenců, kteří se stali hříčkou introdukčních běsnění režírovaných člověkem.
»Opeření vystěhovalci: špaček obecnýNaše příroda 2018, 11(1): 14–211. díl seriálu o „našich“ druzích ptáků, které se nedobrovolně ocitly na podivných koncích světa. Invazní není jen křídlatka, ale i řada běžných opeřenců, kteří se stali hříčkou introdukčních běsnění režírovaných člověkem.
»Jako vejce vejci?Ptačí svět 2017, 24(4): 18–22„Čím to, že ptačí vejce uchvátila pozornost ornitologů profesionálních i amatérských, inspirovala je k tomu, aby trávili ohromné množství času v terénu jejich sběrem a nekonečné hodiny v muzeích jejich tříděním, a to navzdory riziku, že se zadluží, odcizí svým přátelům i rodině, a někteří dokonce přijdou o život?“
»Stejně, stejně, a přece jinakVesmír 2017, 96(11): 616–617Hrozí ptákům ve městě větší riziko, že jim predátoři vyžerou hnízda?
»Vzlety a pády „americké červenky“Příroda 2017(11-12): 72–75„I ten, kdo se o ptactvo vůbec nezajímá, si během pobytu v Severní Americe rozhodně všimne podivného „kosa“, který tahá žížaly z amerických trávníků. Jde o pestře vybarveného drozda stěhovavého“
»Města: největší evoluční laboratoř světa?Naše příroda 2017, 10(5): 39–45„Vliv člověka na přírodu většinou malujeme v temných tónech. Jenže nic není černobílé – některým živáčkům, nejnápadněji mezi opeřenci, přítomnost člověka nevadí. A dokonce se najdou i druhy, které z lidských „destruktivních“ aktivit profitují a člověkem neovlivněné přírodě se vyhýbají.“
»Dokud je můžeme vidět ...Ptačí svět 2017, 24(3): 22–24„K neznámým břehům Brazilie. Kolik „toužení dálečného“ ta tenká knížka rozpálila v celých generacích českých čtenářů! Zoolog a cestovatel Jiří Baum jí sepsal pro mládež. Padla mi do spárů právě v tom správném věku. A pak skoro dvě dekády čekání…“
»Kukačka v dutině aneb Věda může být jen o tom, co se opakujeŽiva 2017, 65(2): 85–86... Unikátní snímek sýkory koňadry krmící mládě kukačky, jež vylétlo z jejího hnízda. Jiný fotograficky doložený příklad přirozeného parazitismu u sýkory neexistuje.
»Okna evoluce dokořánLidovky 1. 4. 2017, s. 28Stručně: podle mě jasná kniha roku.
»Proč mají tropičtí ptáci menší snůškyVesmír 2017, 96(3): 125... Celkový počet sledovaných hnízd na třech výzkumných lokalitách pak bere dech: 20 378 v Arizoně, 4284 ve Venezuele a 4318 na Borneu...
»Kus ptáčkařského nebePříroda 2017(3-4): 62–67„Kdybych měl navrhnout ptáčkařské nebe, tedy takové, které by uvádělo v nadšení všechny milovníky opeřenců, vymyslel bych místo podobné jednomu skoro zapomenutému koutu Malajského poloostrova. Vymyslel bych si Bukit Fraser…“
»Tim Birkhead: The Most Perfect Thing. Inside (and Outside) a Bird’s EggŽiva 2016, 64(6): CLXII–CLXIII„Ptačích vajec každý z nás snědl pěknou řádku, ať už v ranním hemenexu, nebo méně nápadně v jiných podobách. Ale co o ptačích vejcích vlastně víme?“
»