„Pozdní duben, ptáčkaření čas… Vzpomínky, zápisky a fotky z řeckého ostrova Lesbu, který mě bez nadsázky uchvátil.“
»Angry birdNaše příroda 2022, 15(2): 18–28„Trpaslík. Kulometčík. Energeťák. U kolika druhů opeřenců se vám bude drát na mysl jeden šťavnatý přídomek za druhým? A nejde jen o – pověstně! – střízličí tělesnou velikost (miniaturní), zpěvnost (bujarou) či neposednost (extrémní). Jde i o fascinující životní styl „krále ptáků“…“
»Zelení protinožciPtačí svět 2022, 29(1): 10–11„Sci-fi? Thriller? Horor? Vlastně od každého trochu…“
»Olomoucké výrečkobraníVesmír 2021,100(12): 766–768Jak se napínavá noční „ptačí detektivka“ přetavila v českou zoologickou událost roku 2021? Proč u nás začal hnízdit nový městský druh ptáka? Co se dělo v zákulisí? Vše najdete v rozšířené internetové verzi článku, včetně rozsáhlé fotogalerie.
»Objektivem Tomáše GrimaPtačí svět 2021, 28(2): 8–9„Fotka, která zaujme? Hlavní je, aby měla energii příběhu. Šmrnc, který vzniká i…“
»Život ve lži: není všechno mimikry, co se podobáNaše příroda 2020, 13(5): 8–17„Jestliže něco vidíš, nemůžeš tvrdit, že to tam je. A jestliže něco nevidíš, nemůžeš tvrdit, že to tam není; je to jen otázka toho, co zaznamenají tvé smysly.“ Slavný humorista Douglas Adams ve své knize Převážně neškodná neměl jistě na mysli...
»Jiřička obecná: pták roku 2020Naše příroda 2020, 13(2): 26–35Umí spát ve vzduchu - a není to rorýs. Mláďata dokáží v torporu přežít i několik dní chladu - a není to rorýs. Tím jedinečnost „chluponožky“, Ptáka roku 2020, zdaleka nekončí...
»Vrabec kosmopolita: 1. VzestupŽiva 2020, 68(1): 42–461. díl trilogie o nejpůsobivějším invazním ptačím příběhu v historii: jak se stal vrabec domácí nejúspěšnějším a proto - navzdory mediálním bludům - nejméně ohroženým volně žijícím ptačím druhem světa?
»Opeření vystěhovalci: ostatní pěvciNaše příroda 2019, 12(6): 46–5611. díl seriálu o „našich“ druzích ptáků, které se nedobrovolně ocitly na podivných koncích světa. Invazní není jen křídlatka, ale i řada běžných opeřenců, kteří se stali hříčkou introdukčních běsnění režírovaných člověkem.
»Opeření vystěhovalci: ostatní nepěvciNaše příroda 2019, 12(5): 42–5110. díl seriálu o „našich“ druzích ptáků, které se nedobrovolně ocitly na podivných koncích světa. Invazní není jen křídlatka, ale i řada běžných opeřenců, kteří se stali hříčkou introdukčních běsnění režírovaných člověkem.
»Opeření vystěhovalci: hrdlička zahradníNaše příroda 2018, 11(5): 66–754. díl seriálu o „našich“ druzích ptáků, které se nedobrovolně ocitly na podivných koncích světa. Invazní není jen křídlatka, ale i řada běžných opeřenců, kteří se stali hříčkou introdukčních běsnění režírovaných člověkem.
»Opeření vystěhovalci: špaček obecnýNaše příroda 2018, 11(1): 14–211. díl seriálu o „našich“ druzích ptáků, které se nedobrovolně ocitly na podivných koncích světa. Invazní není jen křídlatka, ale i řada běžných opeřenců, kteří se stali hříčkou introdukčních běsnění režírovaných člověkem.
»Města: největší evoluční laboratoř světa?Naše příroda 2017, 10(5): 39–45„Vliv člověka na přírodu většinou malujeme v temných tónech. Jenže nic není černobílé – některým živáčkům, nejnápadněji mezi opeřenci, přítomnost člověka nevadí. A dokonce se najdou i druhy, které z lidských „destruktivních“ aktivit profitují a člověkem neovlivněné přírodě se vyhýbají.“
»Cesta do města: proč a jak se ptáci stěhují k lidemVesmír 2015, 94(7-8): 414–422„Proč se ptáci a další živočišná i rostlinná čeládka městům nejen že nevyhýbají, ale někdy je dokonce i upřednostňují?“
»Kde jsou ochranářské priority? Medializace kontra ochrana přírodyVesmír 2006, 85(3): 140–147„Jsou všeobecné „ochranářské pravdy“ v souladu s dostupnými daty? Odráží mediální obraz ochrany přírody skutečné ochranářské priority? Jistěže je třeba chránit lesy a kácení může škodit, ale jsou tohle opravdu nejzávažnější problémy?“ Nejsou…
»