Články

3. díl trilogie o nejpůsobivějším invazním ptačím příběhu v historii: jak se stal vrabec domácí nejúspěšnějším a proto - navzdory mediálním bludům - nejméně ohroženým volně žijícím ptačím druhem světa?

2. díl trilogie o nejpůsobivějším invazním ptačím příběhu v historii: jak se stal vrabec domácí nejúspěšnějším a proto - navzdory mediálním bludům - nejméně ohroženým volně žijícím ptačím druhem světa?

Umí spát ve vzduchu - a není to rorýs. Mláďata dokáží v torporu přežít i několik dní chladu - a není to rorýs. Tím jedinečnost „chluponožky“, Ptáka roku 2020, zdaleka nekončí...

„Horký kandidát na nejčastější otázku o ptácích. Známe už konečně odpověď?“

Jak se stal na člověku závislým Pták roku 2020?

1. díl trilogie o nejpůsobivějším invazním ptačím příběhu v historii: jak se stal vrabec domácí nejúspěšnějším a proto - navzdory mediálním bludům - nejméně ohroženým volně žijícím ptačím druhem světa?

„…ředitel přední české ochranářské organizace ztrácí kredit a poškozuje pověst ČSOP. Pokud je smyslem aktivit ČSOP ignorovat zavedená pravidla vědeckého poznání, balamutit veřejnost ukvapenými závěry a jen ji mediálně masírovat za účelem vlastního profitu příkazem „…a přihlášku vyplňte zde“, pak je vše v nejlepším pořádku.“

„Snaha porozumět příčinám změn početnosti různých druhů, i těch nejběžnějších, a přenést tyto poznatky do ochranářské praxe, je vždy chvályhodná. Snaha ale nestačí – respektive přijde vniveč, pokud výzkumníci, ať už profesionálové (vědci) či amatéři (občanská věda) nehrají podle předepsaných a zavedených pravidel vědeckého výzkumu. Článek Petra Stýbla bohužel naznačuje, že program Živá zahrada sice může plnit proklamovanou roli osvětovou, ale roli poznávací neplní téměř jistě.“

9. díl seriálu o „našich“ druzích ptáků, které se nedobrovolně ocitly na podivných koncích světa. Invazní není jen křídlatka, ale i řada běžných opeřenců, kteří se stali hříčkou introdukčních běsnění režírovaných člověkem.

Společný článek se zpěvákem, ilustrátorem a vážkařem Danem Bártou - s kým jiným psát text s takovým názvem? ;-)

Během posledních let vychází každoročně víc odborných studií o městských ptácích než za celé 20. století dohromady! Ptačí obyvatelé měst se až nedávno stali mimořádně atraktivními pro vědce

Hrozí ptákům ve městě větší riziko, že jim predátoři vyžerou hnízda?

„I ten, kdo se o ptactvo vůbec nezajímá, si během pobytu v Severní Americe rozhodně všimne podivného „kosa“, který tahá žížaly z amerických trávníků. Jde o pestře vybarveného drozda stěhovavého“

„Vliv člověka na přírodu většinou malujeme v temných tónech. Jenže nic není černobílé – některým živáčkům, nejnápadněji mezi opeřenci, přítomnost člověka nevadí. A dokonce se najdou i druhy, které z lidských „destruktivních“ aktivit profitují a člověkem neovlivněné přírodě se vyhýbají.“

„Cože? Vyrazit za ptactvem do centra více než 20-milionové metropole? Kdyby mě taková myšlenka nějakým omylem napadla, aktivně bych ji zapudil. Nicméně: Central Park mě doslova uhranul. A že bylo na co koukat!“

„V hustém podrostu klopýtám o padlé tlející kmeny. Zdvihnu zrak a… do očí mě udeří majestátní palisáda nablýskaných mrakodrapů. Podobný kontrast stěží najdete jinde než právě tady – v Central Parku, zeleném srdci mnohamilionového New Yorku.“