„Zatímco občané ve volném čase prchají z běsu městského života do přírody, putuje řada organismů směrem právě opačným.“
»Vrabec kosmopolita: 3. Pád?Živa 2020, 68(3): 152–1573. díl trilogie o nejpůsobivějším invazním ptačím příběhu v historii: jak se stal vrabec domácí nejúspěšnějším a proto - navzdory mediálním bludům - nejméně ohroženým volně žijícím ptačím druhem světa?
»Vrabec kosmopolita: 2. EvoluceŽiva 2020, 68(2): 99–1042. díl trilogie o nejpůsobivějším invazním ptačím příběhu v historii: jak se stal vrabec domácí nejúspěšnějším a proto - navzdory mediálním bludům - nejméně ohroženým volně žijícím ptačím druhem světa?
»Jiřička obecná: pták roku 2020Naše příroda 2020, 13(2): 26–35Umí spát ve vzduchu - a není to rorýs. Mláďata dokáží v torporu přežít i několik dní chladu - a není to rorýs. Tím jedinečnost „chluponožky“, Ptáka roku 2020, zdaleka nekončí...
»Proč „vymírají“ vrabci?Vesmír 2020, 99(3): 126„Horký kandidát na nejčastější otázku o ptácích. Známe už konečně odpověď?“
»Mimo poměšťovací řaduPtačí svět 2020, 27(1): 19–20Jak se stal na člověku závislým Pták roku 2020?
»Vrabec kosmopolita: 1. VzestupŽiva 2020, 68(1): 42–461. díl trilogie o nejpůsobivějším invazním ptačím příběhu v historii: jak se stal vrabec domácí nejúspěšnějším a proto - navzdory mediálním bludům - nejméně ohroženým volně žijícím ptačím druhem světa?
»Medializace kontra poznání a ochrana přírodyEkolist 27. 12. 2019„…ředitel přední české ochranářské organizace ztrácí kredit a poškozuje pověst ČSOP. Pokud je smyslem aktivit ČSOP ignorovat zavedená pravidla vědeckého poznání, balamutit veřejnost ukvapenými závěry a jen ji mediálně masírovat za účelem vlastního profitu příkazem „…a přihlášku vyplňte zde“, pak je vše v nejlepším pořádku.“
»Žádné senzační vymírání kosa černého se nekonáEkolist 9. 12. 2019„Snaha porozumět příčinám změn početnosti různých druhů, i těch nejběžnějších, a přenést tyto poznatky do ochranářské praxe, je vždy chvályhodná. Snaha ale nestačí – respektive přijde vniveč, pokud výzkumníci, ať už profesionálové (vědci) či amatéři (občanská věda) nehrají podle předepsaných a zavedených pravidel vědeckého výzkumu. Článek Petra Stýbla bohužel naznačuje, že program Živá zahrada sice může plnit proklamovanou roli osvětovou, ale roli poznávací neplní téměř jistě.“
»Opeření vystěhovalci: kos černýNaše příroda 2019, 12(4): 36–459. díl seriálu o „našich“ druzích ptáků, které se nedobrovolně ocitly na podivných koncích světa. Invazní není jen křídlatka, ale i řada běžných opeřenců, kteří se stali hříčkou introdukčních běsnění režírovaných člověkem.
»Kde je dům holubí? VšudePtačí svět 2019, 26(1): 18–21Společný článek se zpěvákem, ilustrátorem a vážkařem Danem Bártou - s kým jiným psát text s takovým názvem? ;-)
»Kniha betonových džunglí: ptáčkaření pod městským svícnemPtačí svět 2018, 25(4): 29–32Během posledních let vychází každoročně víc odborných studií o městských ptácích než za celé 20. století dohromady! Ptačí obyvatelé měst se až nedávno stali mimořádně atraktivními pro vědce
»Stejně, stejně, a přece jinakVesmír 2017, 96(11): 616–617Hrozí ptákům ve městě větší riziko, že jim predátoři vyžerou hnízda?
»Vzlety a pády „americké červenky“Příroda 2017(11-12): 72–75„I ten, kdo se o ptactvo vůbec nezajímá, si během pobytu v Severní Americe rozhodně všimne podivného „kosa“, který tahá žížaly z amerických trávníků. Jde o pestře vybarveného drozda stěhovavého“
»Města: největší evoluční laboratoř světa?Naše příroda 2017, 10(5): 39–45„Vliv člověka na přírodu většinou malujeme v temných tónech. Jenže nic není černobílé – některým živáčkům, nejnápadněji mezi opeřenci, přítomnost člověka nevadí. A dokonce se najdou i druhy, které z lidských „destruktivních“ aktivit profitují a člověkem neovlivněné přírodě se vyhýbají.“
»New York: ptáčkaření v urbánní džungliPtačí svět 2016, 23(4): 26–28„Cože? Vyrazit za ptactvem do centra více než 20-milionové metropole? Kdyby mě taková myšlenka nějakým omylem napadla, aktivně bych ji zapudil. Nicméně: Central Park mě doslova uhranul. A že bylo na co koukat!“
»