„Jaká je ta nejpodstatnější a nejužitečnější věc, kterou lze o opeřencích i přírodě obecně říct? Jak bychom se vlastně měli na přírodu dívat?“
»Opeření vystěhovalci: ostatní nepěvciNaše příroda 2019, 12(5): 42–5110. díl seriálu o „našich“ druzích ptáků, které se nedobrovolně ocitly na podivných koncích světa. Invazní není jen křídlatka, ale i řada běžných opeřenců, kteří se stali hříčkou introdukčních běsnění režírovaných člověkem.
»Podoba čistě nenáhodná: jak ptáci švindlují svým vzhledem?Ptačí svět 2019, 26(2): 18–22„Scéna první: supíme do prudkého krpálu. Od rozbahněné sumaterské stezky, pijavek vlajících kolem kotníků a potu crčícího do očí moji pozornost doslova v okamžiku ukradne had ležící přes stezku. Po marném pokusu o skok do dáli koukám pozorněji – žádný had ...“
»Kniha betonových džunglí: ptáčkaření pod městským svícnemPtačí svět 2018, 25(4): 29–32Během posledních let vychází každoročně víc odborných studií o městských ptácích než za celé 20. století dohromady! Ptačí obyvatelé měst se až nedávno stali mimořádně atraktivními pro vědce
»Dokud je můžeme vidět ...Ptačí svět 2017, 24(3): 22–24„K neznámým břehům Brazilie. Kolik „toužení dálečného“ ta tenká knížka rozpálila v celých generacích českých čtenářů! Zoolog a cestovatel Jiří Baum jí sepsal pro mládež. Padla mi do spárů právě v tom správném věku. A pak skoro dvě dekády čekání…“
»Nesnesitelná lehkost tropického birdwatchinguPtačí svět 2014, 21(3): 9–11„Snad každý zájemce o ptactvo se někdy zasnil nad tropickými opeřenci. Ta pestrost, hojnost, víření kolibříku… Hnát se „pouští i pralesem“… Ale jak si náročný tropický birding užít?“
»Kniha knihVesmír 2013, 92(2): 96–101„12 555 potištěných stran, 10 106 map, 6 756 fotografií, 1 030 barevných tabulí, 20 070 jednotlivých maleb, cca 99 000 literárních odkazů. Výsledek práce 256 autorů, 73 redaktorů, 34 ilustrátorů a 961 fotografů. A především výsledek odhodlání jednoho katalánského lékaře. Tedy dnes už bývalého lékaře. Josep del Hoyo si v roce 1980 splnil sen mnoha ptáčkařů: udělal si svůj „velký rok“...“
»Amatérská a profesionální ornitologie: ornitolog nemusí „poznat ptáky“Ptačí svět 2011, 18(1): 20–22„Ornitologa nepoznáme podle toho, že od sebe rozezná budníčka většího a menšího. Nepředpokládám, že by s tímto rouháním členové ČSO nadšeně souhlasili – vždyť co by to bylo za ornitologa, kdyby ptáky nepoznal po hlase a po vzhledu! Taková námitka vyvěrá z poněkud nešťastné definice slova ornitolog.“
»Birder & birdwatcher – ptáčkař, či ornitolog?Vesmír 2011, 90(4): 236–238„V českých luzích a hájích bují nejen buření, ale i debaty, jak říkat podivínům, kteří tráví i utrácejí čas pozorováním ptactva, vyvěšováním budek a nekonečnými debatami u piva, „kdo má delší“ (samozřejmě seznam pozorovaných druhů).“
»Největší pěvecký sbor světa slovem i obrazemVesmír 2010, 89(10): 602–607„S tímto atlasem v batůžku se můžete směle zanořit do kolumbijských lesů na severu, abyste se po letech vynořili v Ohňové zemi s poznáním, že ona neuvěřitelná diverzita tvarů, velikostí a barev opeřenstva skutečně existuje.“
»Jiří Moravec: Procházka amazonským pralesemŽiva 2009, 57(5): LXXVII„…Autorovi se podařilo ideálně spojit populárně-vědecké pojednání s čtivou beletrií – text nabitý odbornými informacemi se prolíná s osobními zážitky a postřehy z historie navštívených zemí. Vydat se s J. Moravcem na Procházku amazonským pralesem je po všech stránkách krásný zážitek.“
»Opeřený průšvih. Víme vůbec něco o ptačí ekologii obecně?Vesmír 2006, 85(8): 462–472Proč naprostá většina ptáků žije úplně jinak než bychom čekali podle těch „našich“? Rychlokurz ptačí ekologie v globálním měřítku.
»Kde jsou ochranářské priority? Medializace kontra ochrana přírodyVesmír 2006, 85(3): 140–147„Jsou všeobecné „ochranářské pravdy“ v souladu s dostupnými daty? Odráží mediální obraz ochrany přírody skutečné ochranářské priority? Jistěže je třeba chránit lesy a kácení může škodit, ale jsou tohle opravdu nejzávažnější problémy?“ Nejsou…
»Primack & Corlett: Tropical rain forestsŽiva 2006, 54(1): XIII„…Realita se ovšem jen stěží může lišit více od tohoto kýčovitého barvotisku. V typickém nížinném „deštňáku“ je tma, ticho a barevná monotónnost je až ubíjející. Nikde nic nehýří, nevíří, ani nezáří barvami, zahlédnout nějakého živého tvora (kromě vegetace) je záležitost téměř sváteční.“
»Pantanal – na otevřené scéněŽiva 2005, 53(2): 93–96„Na hranicích tří jihoamerických zemí, hluboko v srdci kontinentu leží jedno z nejzajímavějších a faunisticky nejbohatších míst Nového světa. Unikátní oblast o rozloze více než 240 000 km2 zasahuje do východní Bolívie, severní Paraguaye a největší částí, více než polovinou, leží v západní Brazílii.“
»