Články

„Ani jedna z uvedených výtek ke knize Pražské ptactvo neomezuje mou touhu autorům poblahopřát k mimořádnému počinu.“

„Ani po čtyřech měsících (!) nedošla žádná konkrétní odpověď: jen se opakuje způsob „komunikace“, kterým NK proslula: naprosté ignorování jakýchkoli konstruktivních návrhů.“

„Doufám, že tvorba názvosloví nebude nadále sólo hrou úzké a nekomunikující skupinky nepoučitelných samozvaných kreativců (?), ale transparentním a veřejností korigovatelným procesem.“

„Potkat za jediný rok víc druhů opeřenců než se zadaří 99 % ptáčkařů za celý život? To zní šíleně. A soutěž Velký rok taky bláznivá je…“

„Některé dny ‚stojí mimo řadu‘. Přihodí se něco výjimečného… Některé dny ‚stojí mimo řadu‘ na druhou. To se sejdou hned dvě výjimečné shody okolností. Extrémně vzácně se může sejít pamětihodných náhod i víc…“

„Vrhl jsem se na ptáčkaření na plný úvazek... A vida, vyšlo to. A to ještě mnohonásobně líp, než bych si troufl zdát – rekordů totiž padlo jednou ranou hned několik.“

„Přitom jádro poznávání ptáků leží v čemsi úplně jiném… Khilova kniha je v tomto směru velmi zdařilým průvodcem.“

„Olomouc je v první řadě univerzitní město. A sovy jsou tradičně symbolem moudrosti. ‚Olomouc – město sov‘… na tom by něco mělo být, ve více smyslech… 😊“

„Řeč není o Jacku Kerouacovi, nočních tazích a nonstopech. I když vlastně…“

„Určovacích terénních příruček u nás vyšly desítky. Má smysl věnovat pozornost té „padesátéosmé“? Má. Protože je jiná.“

„… omezovat se na oblast, kde jsem se na Zemi čirou náhodou zrovna narodil, je ten úplně nejlepší způsob, jak přírodu nepoznat 😉 “

„…aby nechyběla nám, ostatním ptáčkařům a nakonec i ptákům.“

„Jaká je ta nejpodstatnější a nejužitečnější věc, kterou lze o opeřencích i přírodě obecně říct? Jak bychom se vlastně měli na přírodu dívat?“

„Až byla ta slova venku, vybavily se mi pestrobarevné tangary, které jsme ten den ráno pozorovali – každá z těch „Brazilek“ by samečka rehka zahradního strčila do pověstné kapsy. Zalapal jsem po dechu…“

„Pozdní duben, ptáčkaření čas… Vzpomínky, zápisky a fotky z řeckého ostrova Lesbu, který mě bez nadsázky uchvátil.“

„Knihu rád doporučuji – poslouží jako vzor, jak má vypadat technicky dokonalá ptačí fotka a návod, jak ji pořídit, i jako nasměrování vašich cest do oblastí našimi ptáčkaři i fotografy zatím neprávem spíše opomíjenými.“