Články


    Zobrazit tagy...

Nalezeno: Finsko

Vrabec kosmopolita: 1. VzestupŽiva 2020, 68(1): 42–46

1. díl trilogie o nejpůsobivějším invazním ptačím příběhu v historii: jak se stal vrabec domácí nejrozšířenějším, nejpočetnějším a tím pádem nejúspěšnějším ptačím druhem světa?

»
Opeření vystěhovalci: ostatní pěvciNaše příroda 2019, 12(6): 46–56

11. díl seriálu o „našich“ druzích ptáků, které se nedobrovolně ocitly na podivných koncích světa. Invazní není jen křídlatka, ale i řada běžných opeřenců, kteří se stali hříčkou introdukčních běsnění režírovaných člověkem.

»
Podoba čistě nenáhodná: jak ptáci švindlují svým vzhledem?Ptačí svět 2019, 26(2): 18–22

„Scéna první: supíme do prudkého krpálu. Od rozbahněné sumaterské stezky, pijavek vlajících kolem kotníků a potu crčícího do očí moji pozornost doslova v okamžiku ukradne had ležící přes stezku. Po marném pokusu o skok do dáli koukám pozorněji – žádný had ...“

»
Nenáročný budulínekVesmír 2019, 98(1): 15

„Kukačka je žravé monstrum, hostitel se musí udřít k smrti!“ Věty tohoto kalibru se přepisují v populární i odborné literatuře po staletí. Tak zjevnou pravdu ani nemá smysl ověřovat, oko vidí, přece. Vždyť kukaččí mládě může vážit téměř tolik co celá rodina jeho hostitele, třeba rehka zahradního (na obr.): tatínek + maminka + šestero ratolestí = jeden vetřeleček. Ale co kdyby...

»
Stejně, stejně, a přece jinakVesmír 2017, 96(11): 616–617

Hrozí ptákům ve městě větší riziko, že jim predátoři vyžerou hnízda?

»
Města: největší evoluční laboratoř světa?Naše příroda 2017, 10(5): 39–45

„Vliv člověka na přírodu většinou malujeme v temných tónech. Jenže nic není černobílé – některým živáčkům, nejnápadněji mezi opeřenci, přítomnost člověka nevadí. A dokonce se najdou i druhy, které z lidských „destruktivních“ aktivit profitují a člověkem neovlivněné přírodě se vyhýbají.“

»
Kukačka v dutině aneb Věda může být jen o tom, co se opakujeŽiva 2017, 65(2): 85–86

... Unikátní snímek sýkory koňadry krmící mládě kukačky, jež vylétlo z jejího hnízda. Jiný fotograficky doložený příklad přirozeného parazitismu u sýkory neexistuje.

»
Zpívají opravdu městští ptáci déle? Sýkora koňadra není ptáci… a proč je dobré na to nezapomínatPtačí svět 2016, 23(3): 16–18

„Opeření měšťáci zpívají během roku déle než vesničani. Opravdu? A jak to víme? Takovou otázku bychom si měli položit vždy, když „se něco přece ví“. Ono se totiž „dobře ví“ kdeco. …“

»
Za krásným modrým vejcemVesmír 2016, 95(5): 294–295

Samice kukačky obecné klade různě zbarvená vejce do hnízd různých hostitelů. Jak je „vaječná rozmanitost“ řízena a udržována na úrovni genů?

»
Cesta do města: proč a jak se ptáci stěhují k lidemVesmír 2015, 94(7-8): 414–422

„Proč se ptáci a další živočišná i rostlinná čeládka městům nejen že nevyhýbají, ale někdy je dokonce i upřednostňují?“

»
Proč kukačka neparazituje nejnápadnější ptáky?Živa 2012, 60(1): 36–39

Kukačka parazituje kdekoho, ale nejnápadnějším hnízdům - kosím a drozdím - se vyhýbá. Náš pokus tuto tradiční záhadu vysvětlit vyústil do největší studie hnízdního parazitismu vůbec (1211 experimentů). Výsledek se dočtete zde...

»
Kukaččí triky a pověryNaše příroda 2010, 3(3): 18–27

„Už z fundamentálního díla Ondřeje Sekory Uprchlík na ptačím stromě každý ví, že kukačka si hnízdo nestaví a doplácejí na to drobní hmyzožraví pěvci, kteří si staví otevřená hnízda. Parazitovaní hostitelé to ovšem jen tak nenechali – mezi kukačkou a jejími hostiteli se odehrává jedno z nejdramatičtějších přírodních představení.“

»
Mládě kukačky vraždí hned po vylíhnutíLidovky 6. 4. 2010, s. 38

V přírodě můžeme být svědky řady pozoruhodných sportovních výkonů. ... Sokol, keporkak a další blednou ve srovnání s tím, co svede miniaturní mládě kukačky nedlouho po vylíhnutí.

»
webové stránky od r3d.cz