„Co za své často velmi krátké životy uvidí a prožijí naši ptačí migranti, mě nepřestává fascinovat.“
»Útěk z divočinyVesmír 2020, 99(10): 598–599„Zatímco občané ve volném čase prchají z běsu městského života do přírody, putuje řada organismů směrem právě opačným.“
»Ptáčkaření na vlnáchPtačí svět 2020, 27(3): 26–28„Protože jsem spatřil albatrosa, náležím nyní k vyššímu řádu smrtelníků.“ (Robert Cushman Murphy)
»Vrabec kosmopolita: 3. Pád?Živa 2020, 68(3): 152–1573. díl trilogie o nejpůsobivějším invazním ptačím příběhu v historii: jak se stal vrabec domácí nejúspěšnějším a proto - navzdory mediálním bludům - nejméně ohroženým volně žijícím ptačím druhem světa?
»Vrabec kosmopolita: 1. VzestupŽiva 2020, 68(1): 42–461. díl trilogie o nejpůsobivějším invazním ptačím příběhu v historii: jak se stal vrabec domácí nejúspěšnějším a proto - navzdory mediálním bludům - nejméně ohroženým volně žijícím ptačím druhem světa?
»Opeření vystěhovalci: ostatní pěvciNaše příroda 2019, 12(6): 46–5611. díl seriálu o „našich“ druzích ptáků, které se nedobrovolně ocitly na podivných koncích světa. Invazní není jen křídlatka, ale i řada běžných opeřenců, kteří se stali hříčkou introdukčních běsnění režírovaných člověkem.
»Opeření vystěhovalci: vrabec polníNaše příroda 2018, 11(6): 28–355. díl seriálu o „našich“ druzích ptáků, které se nedobrovolně ocitly na podivných koncích světa. Invazní není jen křídlatka, ale i řada běžných opeřenců, kteří se stali hříčkou introdukčních běsnění režírovaných člověkem.
»Opeření vystěhovalci: hrdlička zahradníNaše příroda 2018, 11(5): 66–754. díl seriálu o „našich“ druzích ptáků, které se nedobrovolně ocitly na podivných koncích světa. Invazní není jen křídlatka, ale i řada běžných opeřenců, kteří se stali hříčkou introdukčních běsnění režírovaných člověkem.
»Města: největší evoluční laboratoř světa?Naše příroda 2017, 10(5): 39–45„Vliv člověka na přírodu většinou malujeme v temných tónech. Jenže nic není černobílé – některým živáčkům, nejnápadněji mezi opeřenci, přítomnost člověka nevadí. A dokonce se najdou i druhy, které z lidských „destruktivních“ aktivit profitují a člověkem neovlivněné přírodě se vyhýbají.“
»Ornitologické zážitky z poloostrova Kola a SkandináviePtáci kolem nás 1996(3): 14–18Ptáčkaření na 7 500 km dlouhé cestě po severní Evropě.
»