Články

1. díl seriálu o „našich“ druzích ptáků, které se nedobrovolně ocitly na podivných koncích světa. Invazní není jen křídlatka, ale i řada běžných opeřenců, kteří se stali hříčkou introdukčních běsnění režírovaných člověkem.

„Kdybych měl navrhnout ptáčkařské nebe, tedy takové, které by uvádělo v nadšení všechny milovníky opeřenců, vymyslel bych místo podobné jednomu skoro zapomenutému koutu Malajského poloostrova. Vymyslel bych si Bukit Fraser…“

Samice kukačky obecné klade různě zbarvená vejce do hnízd různých hostitelů. Jak je „vaječná rozmanitost“ řízena a udržována na úrovni genů?

„Proč se ptáci a další živočišná i rostlinná čeládka městům nejen že nevyhýbají, ale někdy je dokonce i upřednostňují?“

„Snad každý zájemce o ptactvo se někdy zasnil nad tropickými opeřenci. Ta pestrost, hojnost, víření kolibříku… Hnát se „pouští i pralesem“… Ale jak si náročný tropický birding užít?“

„… samiččino případné „ne“ je občas vyjádřeno bez špetky taktu: samce jednoduše pokálí.“

„4 z 5 ptačích druhů žijí v tropech. Chceme-li vidět typického ptáka, budeme na krmítko koukat marně. Ale jak si vybrat z nepřeberné nabídky tropických zemí?“

„12 555 potištěných stran, 10 106 map, 6 756 fotografií, 1 030 barevných tabulí, 20 070 jednotlivých maleb, cca 99 000 literárních odkazů. Výsledek práce 256 autorů, 73 redaktorů, 34 ilustrátorů a 961 fotografů. A především výsledek odhodlání jednoho katalánského lékaře. Tedy dnes už bývalého lékaře. Josep del Hoyo si v roce 1980 splnil sen mnoha ptáčkařů: udělal si svůj „velký rok“...“

„Ornitologa nepoznáme podle toho, že od sebe rozezná budníčka většího a menšího. Nepředpokládám, že by s tímto rouháním členové ČSO nadšeně souhlasili – vždyť co by to bylo za ornitologa, kdyby ptáky nepoznal po hlase a po vzhledu! Taková námitka vyvěrá z poněkud nešťastné definice slova ornitolog.“

„Jsou všeobecné „ochranářské pravdy“ v souladu s dostupnými daty? Odráží mediální obraz ochrany přírody skutečné ochranářské priority? Jistěže je třeba chránit lesy a kácení může škodit, ale jsou tohle opravdu nejzávažnější problémy?“ Nejsou…

„…Realita se ovšem jen stěží může lišit více od tohoto kýčovitého barvotisku. V typickém nížinném „deštňáku“ je tma, ticho a barevná monotónnost je až ubíjející. Nikde nic nehýří, nevíří, ani nezáří barvami, zahlédnout nějakého živého tvora (kromě vegetace) je záležitost téměř sváteční.“

„Evoluce si najde cestu téměř z každé podivně křivolaké ekologické uličky – abychom se najedli a napili, máváme v hospůdkách páté cenové skupiny na vrchního rukama, kukačky na své pěstouny zase křídly.“

„Mravenci oblafli všechny lovecké adaptace láčkovek – drze se potápějí za kořistí do trávicí tekutiny.“

„V horských mechových lesích na ostrově Sumatra můžete najít masožravé rostliny láčkovky, které jsou zcela mimořádnými endemity.“

„Opět přišel březen a tak jsme se znovu vydali na Sumatru, tentokrát v sestavě herpetolog, ornitolog, botanik a servisní technik čerpadel jaderné elektrárny Temelín.“

„Cílem návštěvníka tropických oblastí je snaha navštívit místa pokud možno málo dotčená civilizací. Mnoho přírodovědně zajímavého však lze vidět i v místech hustě obydlených.“