„K úspěchu invazních populací přispívá i pružná ekologie „vetřelců“. Pružná tak, že vede i k událostem bez nadsázky extrémním.“
»Nakažliví zpěváciVesmír 2020, 99(11): 618–619„…tentokrát bude třeba přepsat nejen učebnice (ve vědě každodenní standard), ale dokonce i terénní určovací příručky (pokud vím, to se ještě nestalo nikdy).“
»Život ve lži: není všechno mimikry, co se podobáNaše příroda 2020, 13(5): 8–17„Jestliže něco vidíš, nemůžeš tvrdit, že to tam je. A jestliže něco nevidíš, nemůžeš tvrdit, že to tam není; je to jen otázka toho, co zaznamenají tvé smysly.“ Slavný humorista Douglas Adams ve své knize Převážně neškodná neměl jistě na mysli...
»Vrabec kosmopolita: 3. Pád?Živa 2020, 68(3): 152–1573. díl trilogie o nejpůsobivějším invazním ptačím příběhu v historii: jak se stal vrabec domácí nejúspěšnějším a proto - navzdory mediálním bludům - nejméně ohroženým volně žijícím ptačím druhem světa?
»Šalebné strakapoudí mimikryVesmír 2020, 99(4): 200–201„… silné důkazy, že datli a spol. jsou v rámci ptačí fylogeneze vlastně něco jako motýli“
»Vrabec kosmopolita: 1. VzestupŽiva 2020, 68(1): 42–461. díl trilogie o nejpůsobivějším invazním ptačím příběhu v historii: jak se stal vrabec domácí nejúspěšnějším a proto - navzdory mediálním bludům - nejméně ohroženým volně žijícím ptačím druhem světa?
»Opeření vystěhovalci: ostatní nepěvciNaše příroda 2019, 12(5): 42–5110. díl seriálu o „našich“ druzích ptáků, které se nedobrovolně ocitly na podivných koncích světa. Invazní není jen křídlatka, ale i řada běžných opeřenců, kteří se stali hříčkou introdukčních běsnění režírovaných člověkem.
»Společenský klaun s bradkouPříroda 2019(7-8): 66–69„... zní afektovaný kulometný hlas „tú-pud-dl tú-pud-dl tú-pud-dl“. Co je to za malé opeřené šašky?“
»Podoba čistě nenáhodná: jak ptáci švindlují svým vzhledem?Ptačí svět 2019, 26(2): 18–22„Scéna první: supíme do prudkého krpálu. Od rozbahněné sumaterské stezky, pijavek vlajících kolem kotníků a potu crčícího do očí moji pozornost doslova v okamžiku ukradne had ležící přes stezku. Po marném pokusu o skok do dáli koukám pozorněji – žádný had ...“
»Opeření vystěhovalci: „kachny“Naše příroda 2019, 12(2): 46–557. díl seriálu o „našich“ druzích ptáků, které se nedobrovolně ocitly na podivných koncích světa. Invazní není jen křídlatka, ale i řada běžných opeřenců, kteří se stali hříčkou introdukčních běsnění režírovaných člověkem.
»Opeření vystěhovalci: špaček obecnýNaše příroda 2018, 11(1): 14–211. díl seriálu o „našich“ druzích ptáků, které se nedobrovolně ocitly na podivných koncích světa. Invazní není jen křídlatka, ale i řada běžných opeřenců, kteří se stali hříčkou introdukčních běsnění režírovaných člověkem.
»Jako vejce vejci?Ptačí svět 2017, 24(4): 18–22„Čím to, že ptačí vejce uchvátila pozornost ornitologů profesionálních i amatérských, inspirovala je k tomu, aby trávili ohromné množství času v terénu jejich sběrem a nekonečné hodiny v muzeích jejich tříděním, a to navzdory riziku, že se zadluží, odcizí svým přátelům i rodině, a někteří dokonce přijdou o život?“
»Vzlety a pády „americké červenky“Příroda 2017(11-12): 72–75„I ten, kdo se o ptactvo vůbec nezajímá, si během pobytu v Severní Americe rozhodně všimne podivného „kosa“, který tahá žížaly z amerických trávníků. Jde o pestře vybarveného drozda stěhovavého“
»New York: ptáčkaření v urbánní džungliPtačí svět 2016, 23(4): 26–28„Cože? Vyrazit za ptactvem do centra více než 20-milionové metropole? Kdyby mě taková myšlenka nějakým omylem napadla, aktivně bych ji zapudil. Nicméně: Central Park mě doslova uhranul. A že bylo na co koukat!“
»Divočina v srdci velkoměstaPříroda 2016(9-10): 60–64„V hustém podrostu klopýtám o padlé tlející kmeny. Zdvihnu zrak a… do očí mě udeří majestátní palisáda nablýskaných mrakodrapů. Podobný kontrast stěží najdete jinde než právě tady – v Central Parku, zeleném srdci mnohamilionového New Yorku.“
»Zpívají opravdu městští ptáci déle? Sýkora koňadra není ptáci… a proč je dobré na to nezapomínatPtačí svět 2016, 23(3): 16–18„Opeření měšťáci zpívají během roku déle než vesničani. Opravdu? A jak to víme? Takovou otázku bychom si měli položit vždy, když „se něco přece ví“. Ono se totiž „dobře ví“ kdeco. …“
»