Články

„Jaká je ta nejpodstatnější a nejužitečnější věc, kterou lze o opeřencích i přírodě obecně říct? Jak bychom se vlastně měli na přírodu dívat?“

„K úspěchu invazních populací přispívá i pružná ekologie „vetřelců“. Pružná tak, že vede i k událostem bez nadsázky extrémním.“

„…tentokrát bude třeba přepsat nejen učebnice (ve vědě každodenní standard), ale dokonce i terénní určovací příručky (pokud vím, to se ještě nestalo nikdy).“

„Jestliže něco vidíš, nemůžeš tvrdit, že to tam je. A jestliže něco nevidíš, nemůžeš tvrdit, že to tam není; je to jen otázka toho, co zaznamenají tvé smysly.“ Slavný humorista Douglas Adams ve své knize Převážně neškodná neměl jistě na mysli...

3. díl trilogie o nejpůsobivějším invazním ptačím příběhu v historii: jak se stal vrabec domácí nejúspěšnějším a proto - navzdory mediálním bludům - nejméně ohroženým volně žijícím ptačím druhem světa?

„… silné důkazy, že datli a spol. jsou v rámci ptačí fylogeneze vlastně něco jako motýli“

1. díl trilogie o nejpůsobivějším invazním ptačím příběhu v historii: jak se stal vrabec domácí nejúspěšnějším a proto - navzdory mediálním bludům - nejméně ohroženým volně žijícím ptačím druhem světa?

10. díl seriálu o „našich“ druzích ptáků, které se nedobrovolně ocitly na podivných koncích světa. Invazní není jen křídlatka, ale i řada běžných opeřenců, kteří se stali hříčkou introdukčních běsnění režírovaných člověkem.

„... zní afektovaný kulometný hlas „tú-pud-dl tú-pud-dl tú-pud-dl“. Co je to za malé opeřené šašky?“

„Scéna první: supíme do prudkého krpálu. Od rozbahněné sumaterské stezky, pijavek vlajících kolem kotníků a potu crčícího do očí moji pozornost doslova v okamžiku ukradne had ležící přes stezku. Po marném pokusu o skok do dáli koukám pozorněji – žádný had ...“

7. díl seriálu o „našich“ druzích ptáků, které se nedobrovolně ocitly na podivných koncích světa. Invazní není jen křídlatka, ale i řada běžných opeřenců, kteří se stali hříčkou introdukčních běsnění režírovaných člověkem.

1. díl seriálu o „našich“ druzích ptáků, které se nedobrovolně ocitly na podivných koncích světa. Invazní není jen křídlatka, ale i řada běžných opeřenců, kteří se stali hříčkou introdukčních běsnění režírovaných člověkem.

„Čím to, že ptačí vejce uchvátila pozornost ornitologů profesionálních i amatérských, inspirovala je k tomu, aby trávili ohromné množství času v terénu jejich sběrem a nekonečné hodiny v muzeích jejich tříděním, a to navzdory riziku, že se zadluží, odcizí svým přátelům i rodině, a někteří dokonce přijdou o život?“

„I ten, kdo se o ptactvo vůbec nezajímá, si během pobytu v Severní Americe rozhodně všimne podivného „kosa“, který tahá žížaly z amerických trávníků. Jde o pestře vybarveného drozda stěhovavého“

„Cože? Vyrazit za ptactvem do centra více než 20-milionové metropole? Kdyby mě taková myšlenka nějakým omylem napadla, aktivně bych ji zapudil. Nicméně: Central Park mě doslova uhranul. A že bylo na co koukat!“

„V hustém podrostu klopýtám o padlé tlející kmeny. Zdvihnu zrak a… do očí mě udeří majestátní palisáda nablýskaných mrakodrapů. Podobný kontrast stěží najdete jinde než právě tady – v Central Parku, zeleném srdci mnohamilionového New Yorku.“