Články

Spatřit loveckou akci volně žijících predátorů je svátek. A být jejím svědkem od úplného začátku po úplný konec, z bezprostřední blízkosti, s mnoha typy souvisejících chování, se všemi detaily a s poměrně rozsáhlým komparsem dalších druhů – to je bez nadsázky životní zážitek.

„Kukačka je žravé monstrum, hostitel se musí udřít k smrti!“ Věty tohoto kalibru se přepisují v populární i odborné literatuře po staletí. Tak zjevnou pravdu ani nemá smysl ověřovat, oko vidí, přece. Vždyť kukaččí mládě může vážit téměř tolik co celá rodina jeho hostitele, třeba rehka zahradního (na obr.): tatínek + maminka + šestero ratolestí = jeden vetřeleček. Ale co kdyby...

Na ledový kontinent vstoupilo v celé historii desetkrát méně lidí, než jich každoročně navštíví Prahu. Tento až těžko uvěřitelný nepoměr odráží několik prostých faktů. Do 60. let minulého století žádný „turismus“ v Antarktidě vůbec neexistoval. Až kolem přelomu tisíciletí se roční návštěvnost přehoupla z jednotlivých tisícovek přes hranici 10 000 návštěvníků ročně

Jak se vyrovnat s nevlídnými podmínkami v mimohnízdním období? Na tuto otázku odpovídá řada ptáků migrací – dálkovými přesuny typicky směrem k rovníku (tedy ne „na jih“ – tzv. jižní migranti na jižní polokouli táhnou směrem na sever)

5. díl seriálu o „našich“ druzích ptáků, které se nedobrovolně ocitly na podivných koncích světa. Invazní není jen křídlatka, ale i řada běžných opeřenců, kteří se stali hříčkou introdukčních běsnění režírovaných člověkem.

Během posledních let vychází každoročně víc odborných studií o městských ptácích než za celé 20. století dohromady! Ptačí obyvatelé měst se až nedávno stali mimořádně atraktivními pro vědce

Některá vejce se skutečně podobají jako vejce vejci. Jiná jsou tak divná, že se nepodobají žádným jiným. Asi nejméně zaměnitelná vejce mezi ptáky vůbec klade skupina čtyř blízce příbuzných latinskoamerických kukaček

4. díl seriálu o „našich“ druzích ptáků, které se nedobrovolně ocitly na podivných koncích světa. Invazní není jen křídlatka, ale i řada běžných opeřenců, kteří se stali hříčkou introdukčních běsnění režírovaných člověkem.

Jaký je smysl strategie finančního zisku na prvním místě, podlézání latěk či neférového obcházení předepsaných pravidel, aby se udržela iluze „více je lépe“?

„Tučňáci uzdičkoví jen stěží odpovídají představě obratných a silově vybavených horolezců. Díky své vytrvalosti a tvrdohlavosti přesto dokážou zdolat svahy, na které zdánlivě nejsou stavění…“

Ťuhýk obecný, další ťuhýk, vlaštovka obecná, zase ťuhýk, mandelík hajní, zase ťuhýk, dudek chocholatý, ťuhýk – tentokrát pro změnu menší, lejsek šedý, stopadesátý ťuhýk (obecný)…

3. díl seriálu o „našich“ druzích ptáků, které se nedobrovolně ocitly na podivných koncích světa. Invazní není jen křídlatka, ale i řada běžných opeřenců, kteří se stali hříčkou introdukčních běsnění režírovaných člověkem.

...Karla jsem si cenil i za jeho postoje k ochraně přírody. A také za popularizaci vědy, na kterou dodnes většina mých univerzitních kolegů pohlíží jako na zbytečnou aktivitu, na niž nemají čas. Z Karlova dopisu z 15. 2. 2014: „Já mám pocit, že rozhodující silou u lidí je minderwertigkeitskomplex, česky mindrák – a to nejen v postoji k popularizaci vědy.“

2. díl seriálu o „našich“ druzích ptáků, které se nedobrovolně ocitly na podivných koncích světa. Invazní není jen křídlatka, ale i řada běžných opeřenců, kteří se stali hříčkou introdukčních běsnění režírovaných člověkem.

1. díl seriálu o „našich“ druzích ptáků, které se nedobrovolně ocitly na podivných koncích světa. Invazní není jen křídlatka, ale i řada běžných opeřenců, kteří se stali hříčkou introdukčních běsnění režírovaných člověkem.

„Čím to, že ptačí vejce uchvátila pozornost ornitologů profesionálních i amatérských, inspirovala je k tomu, aby trávili ohromné množství času v terénu jejich sběrem a nekonečné hodiny v muzeích jejich tříděním, a to navzdory riziku, že se zadluží, odcizí svým přátelům i rodině, a někteří dokonce přijdou o život?“