Články


    Zobrazit tagy...

Na zimu do zimyVesmír 2018, 97(12): 686–687

„Sněhule během mimohnízdního období zažívají v západosibiřských stepích ještě drsnější podmínky než ty, kterým musí čelit na svých neútulných špicberských hnízdištích. Co nakonec čekat od extremisty, který hnízdí nejseverněji ze všech pěvců?“

»
Opeření vystěhovalci: vrabec polníNaše příroda 2018, 11(6): 28–35

5. díl seriálu o „našich“ druzích ptáků, které se nedobrovolně ocitly na podivných koncích světa. Invazní není jen křídlatka, ale i řada běžných opeřenců, kteří se stali hříčkou introdukčních běsnění režírovaných člověkem.

»
Kniha betonových džunglí: ptáčkaření pod městským svícnemPtačí svět 2018, 25(4): 29–32

Během posledních let vychází každoročně víc odborných studií o městských ptácích než za celé 20. století dohromady! Ptačí obyvatelé měst se až nedávno stali mimořádně atraktivními pro vědce

»
Nejpodivnější ptačí vejce?Vesmír 2018, 97(10): 563–564

„Některá vejce se skutečně podobají jako vejce vejci. Jiná jsou tak divná, že se nepodobají žádným jiným. Asi nejméně zaměnitelná vejce mezi ptáky vůbec klade skupina čtyř blízce příbuzných latinskoamerických kukaček…“

»
Opeření vystěhovalci: hrdlička zahradníNaše příroda 2018, 11(5): 66–75

4. díl seriálu o „našich“ druzích ptáků, které se nedobrovolně ocitly na podivných koncích světa. Invazní není jen křídlatka, ale i řada běžných opeřenců, kteří se stali hříčkou introdukčních běsnění režírovaných člověkem.

»
Vláda podprůměrnosti v českém školstvíLidovky 4. 9. 2018, s. 14

„Jaký je smysl strategie finančního zisku na prvním místě, podlézání latěk či neférového obcházení předepsaných pravidel, aby se udržela iluze ‚více je lépe‘?“

»
Nemotora s horolezeckými ambicemiPříroda 2018(9-10): 54–59

„Tučňáci uzdičkoví jen stěží odpovídají představě obratných a silově vybavených horolezců. Díky své vytrvalosti a tvrdohlavosti přesto dokážou zdolat svahy, na které zdánlivě nejsou stavění…“

»
Na konec černého kontinentuPtačí svět 2018, 25(3): 26–28

„Ťuhýk obecný, další ťuhýk, vlaštovka obecná, zase ťuhýk, mandelík hajní, zase ťuhýk, dudek chocholatý, ťuhýk – tentokrát pro změnu menší, lejsek šedý, stopadesátý ťuhýk (obecný)…“ Kde to jsme?

»
Opeření vystěhovalci: pěvuška modráNaše příroda 2018, 11(3): 58–68

3. díl seriálu o „našich“ druzích ptáků, které se nedobrovolně ocitly na podivných koncích světa. Invazní není jen křídlatka, ale i řada běžných opeřenců, kteří se stali hříčkou introdukčních běsnění režírovaných člověkem.

»
Pár osobních vzpomínek na Karla HudceVeronica 2018, 32(1): 40–41

...Karla jsem si cenil i za jeho postoje k ochraně přírody. A také za popularizaci vědy; z Karlova dopisu: „Já mám pocit, že rozhodující silou u lidí je minderwertigkeitskomplex, česky mindrák – a to nejen v postoji k popularizaci vědy.“

»
Opeření vystěhovalci: drozd zpěvnýNaše příroda 2018, 11(2): 28–35

2. díl seriálu o „našich“ druzích ptáků, které se nedobrovolně ocitly na podivných koncích světa. Invazní není jen křídlatka, ale i řada běžných opeřenců, kteří se stali hříčkou introdukčních běsnění režírovaných člověkem.

»
Opeření vystěhovalci: špaček obecnýNaše příroda 2018, 11(1): 14–21

1. díl seriálu o „našich“ druzích ptáků, které se nedobrovolně ocitly na podivných koncích světa. Invazní není jen křídlatka, ale i řada běžných opeřenců, kteří se stali hříčkou introdukčních běsnění režírovaných člověkem.

»
Jako vejce vejci?Ptačí svět 2017, 24(4): 18–22

„Čím to, že ptačí vejce uchvátila pozornost ornitologů profesionálních i amatérských, inspirovala je k tomu, aby trávili ohromné množství času v terénu jejich sběrem a nekonečné hodiny v muzeích jejich tříděním, a to navzdory riziku, že se zadluží, odcizí svým přátelům i rodině, a někteří dokonce přijdou o život?“

»
Stejně, stejně, a přece jinakVesmír 2017, 96(11): 616–617

Hrozí ptákům ve městě větší riziko, že jim predátoři vyžerou hnízda?

»
Vzlety a pády „americké červenky“Příroda 2017(11-12): 72–75

„I ten, kdo se o ptactvo vůbec nezajímá, si během pobytu v Severní Americe rozhodně všimne podivného „kosa“, který tahá žížaly z amerických trávníků. Jde o pestře vybarveného drozda stěhovavého“

»
Města: největší evoluční laboratoř světa?Naše příroda 2017, 10(5): 39–45

„Vliv člověka na přírodu většinou malujeme v temných tónech. Jenže nic není černobílé – některým živáčkům, nejnápadněji mezi opeřenci, přítomnost člověka nevadí. A dokonce se najdou i druhy, které z lidských „destruktivních“ aktivit profitují a člověkem neovlivněné přírodě se vyhýbají.“

»
Strana: 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15
webové stránky od r3d.cz